Zuzana Jayasundera"Při lezení mám rád ten vzduch pod nohama, a taky svaly, které nezatuhávají," říká Adam Ondra
Aktualizováno: 21. 5. 2021
Adam Ondra je nejznámější český lezec a čtyřnásobný mistr světa. Na co se teď připravuje? Proč si oblíbil Tharidovy tradiční srílanské masáže a ayurvédská jídla? To se dočtete v našem rozhovoru😊.
Adame, na co se v současnosti připravuješ v rámci tréningu?
Hlavní cíl je jasný − jsou to Letní olympijské hry v Tokiu, kterým podřizuji tréning už skoro tři roky. Je to ambiciózní a komplexní cíl, protože se soutěží ve třech disciplínách (boulderingu, lezení na obtížnost, lezení na rychlost), což je pro mě naprostá novinka. První dvě z těchto disciplín jsou mi vlastní, věnuji se jim celou dobu, co lezu − čili takřka od narození. Je tam ale i lezení na rychlost, které je pro mě nové, začal jsem s ním až před třemi lety.
Jak si letos vedeš ve Světovém poháru ve sportovním lezení?
Letos proběhl jeden závod v boulderingu, ve švýcarském Meiringen, kde jsem obsadil první místo. (Můžete se podívat zde v čase 1:34:40) To je pro mě v začátku olympijské sezóny velká vzpruha a motivace, ale zároveň si musím dát pozor, aby to nezvýšilo přílišný tlak, který očekávám. Chci se zúčastnit několika závodů Světového poháru, abych se dostal do sportovní pohody, zvykl si lézt před diváky − čili beru to jako přípravu na olympijské hry. Zrovna teď odlétám na další závod Světového poháru v boulderingu a boulderingu/lezení na rychlost v Salt Lake City, který můžete sledovat zde.
Svaly jsou pro vrcholového sportovce pracovním nástrojem😊. Stará se o Tebe tým – trenéři, lékaři, fyzioterapeuti, výživoví poradci. Součástí péče jsou i pravidelné masáže. Co pro Tebe znamenaly předtím, než jsi se seznámil s Tharidovými masážemi?
Masáže pro mne znamenaly něco spíš kratšího, kdy se spíše násilným způsobem uvolní trigger pointy (spoušťové body) − zatuhlá místa, která, i když člověk leze sebelíp, vznikají. Lezení je velmi komplexní pohyb, občas se musíme zmáčknout do velmi podivných pozic. Samozřejmě, čím má člověk lepší techniku, čím lépe používá terapeutická cvičení pro správné zapojení svalů, tím zatuhává méně, ale úplně se tomu nedá vyhnout, a je třeba dopřát svalům masáž.
V čem jsou Tharidovy tradiční srílanské masáže specifické?
U Tharidových masáží mi připadá revoluční, že jsou výrazně delší (v mém případě 3−4 hodiny), člověk se u nich lépe uvolní a více si odpočine. Jejich efekt uvolnění je podle mých zkušeností dlouhodobější.
Kdy přišel moment, kdy sis řekl, že masáže „fungují“😊?
To bylo hned po první masáži, téměř před dvěma lety.
Jaké tedy mají Tharidovy tradiční srílanské, ayurvédské masáže efekt? Jak se po masáži cítíš?
Ten pocit je vždy trochu jiný. Myslím, že to u mě záleží na míře předcházející únavy. Pokud přijdu na masáž přetrénovaný, masáž mě skoro úplně uspí, a téměř dvě až tři hodiny relaxuji, téměř spím. Před koncem se trošku probudím a mám hlad. A po ayurvédském jídle, které pro mě Tharidu připravuje s ohledem na můj aktuální stav, roční období i počasí, se cítím výborně. Po zbytek dne se po masáži cítím spíše zpomalený, s pocitem na spaní. Ale o to lépe se cítím druhý den, kdy jsem po vyspaní opravdu odpočatý uvolněný a skvěle připravený k tréningu. Když jdu na masáž, která předchází nějakému závodu, přichází s masáží energie. A to jednak proto, že jsem nastavený na výkon, ale i proto, že Tharidu masáž podřídí cíli závodění a přizpůsobí ji. Každá jeho masáž tedy reaguje na můj stav. Zajímavé je, že většinou na masáží řeknete, kde Vás to bolí, a to místo Vám masér masíruje. Tharidu většinou nezačne tím místem, ale řeší ho z nějaké jiné části těla, protože pro něj je vše propojené. A když se vyřeší problém na oné straně těla, dojde v řádu několika dní ke zlepšení toho místa, se kterým člověk přišel. Ten efekt je podle něj dlouhodobějším řešením, než když se násilně uvolňuje to bolavé místo.
Jaké dlouhodobé změny na sobě s Tharidovými pravidelnými masážemi vidíš?
Na to, že v posledním roce trénuji víc než kdykoli předtím, a ještě způsobem, na který nejsem úplně zvyklý, tak za předpokladu, že chodím k Tharidovi na masáže, nemám pocit výrazných blokací. Já přitom hodně reaguji na nový tréning, na který nejsem zvyklý, a pak se velmi často se dostavují blokace. A toto zatuhávání se v poslední době neděje − Tharidovy masáže v tom hrají velkou roli. Navíc tím, že pro mne lezení tolik znamená, jakoukoli bolest či úraz, ke kterým prostě dochází, nedokážu to dostat z hlavy. I když si umím racionálně odůvodnit, že se zas tak moc neděje, když nebudu tři dny trénovat, stejně to mám v sobě. Jeho ayurvédské masáže mi tyto krátké nucené pauzy pomáhají redukovat, protože svaly rychleji regenerují, nezatuhávají tak snadno, a i drobné úrazy pomáhají uzdravit rychleji.
Co pro tebe znamenala ayurvéda než jsi poznal Tharida?
O ayurvédě jsem věděl tak to, že u nás se k žádnému autentickému ayurvédskému terapeutovi nedostanu, že jsou v Indii a na Srí Lance, kde si toto vědění dostatečně střeží a nikdy to žádnému Evropanovi neprozradí. Takže když jsem se dozvěděl, že pravý „ayurvéďák“ tady je, a je dokonce v Brně, neváhal jsem ani chvilku, jeho masáže jsem vyzkoušel, a už jsem u nich zůstal.
Neméně důležitou součástí přípravy sportovce je stravování. A víme, že nejlepší je jíst zdravě, ale přitom si pochutnat😊. Stal se z Tebe nadšenec do srílanské tradiční kuchyně využívající ayurvédské postupy, kterou pro Tebe Tharidu připravuje?
Nejen že mi to velmi chutná, ale věřím, že jejich postupy pomalého vaření v nádobí z neglazované pálené hlíny, užitím pravého koření a bylin či čaje ze Srí Lanky i správným načasováním ve vztahu k mému aktuálnímu stavu či počasí, do sebe člověk dostane více živin než naším způsobem vaření. Výživu neberu jako soubor parametrů, kolik čeho do sebe dostat, ale co a jak je uvařeno a v jaký čas to sníst, to je pro mne hodně důležité. Občas jsem u Tharida i s akutním problémem, nebo s drobným nastydnutí a podobně, a součástí řešení je u Tharida i výživa, kterou on masáže doplní.
Pro srílanskou ayurvédskou kuchyni je typické hojnější zastoupení luštěnin. Co je tvůj nový, ayurvédský, luštěninový trik pro dobrý stav svalů, který bys všem sportovcům doporučil?
Je to cizrna, kterou teď jím více než kdy dřív, a před závody obzvlášť. A ta od Tharida mi chutná mi moc! Lepší cizrnu jsem v životě nejedl, vezli jsme si ji zavařenou ve sklenicích i na závod Světového poháru v Meiringen:-D.
U tebe jako u lezce jsou naprosto unikátní obrovské „bicáky“, předloktí, svaly na krku. A když Ti člověk podá ruku, překvapí ho velikost Tvé dlaně a mohutnost prstů. Bere tato specifika Tharidu při masáži v potaz? V čem se Ti zdá Tharidův přístup k terapii konkrétně Tvého, lezeckého svalstva, unikátní?
Nikdy jsem nezažil maséra, který by se šel dívat na mé tréningy, sledoval videa ze soutěží, a který by se tak zajímal o to, co při lezení dělám, jak to dělám, jak se chovají svaly. Potřebuje vidět svaly v záběru, navíc říká, že svaly se jinak chovají v klidu při tréningu a jinak při napětí u soutěže. Dělá si i fotografie svalů, a zaznamenává problémy na náčrtek těla, a to mu pomáhá později lépe provést masáž, rychleji odhalit, kde je problém, a vyřešit ho.
Je jaro, období, kdy řada z nás dostává chuť hubnout, zdravě jíst, nebo i začít s nějakým novým sportem. Proč bys našim čtenářům doporučil právě lezení?
Pro mě se o tom trochu těžko mluví, protože to mám do určité míry v genech😊. Já vlastně nerozumím tomu, že neleze víc lidí? Přijde mi to tak přirozené, že člověk chce vidět svět z výšky. myslím si, že takové „opičí“ geny v lidech (nebo minimálně ve mně😊) jsou. Ale pokud to mám říci stručně: lezení je super sport skoro pro každého, každou věkovou kategorii, je komplexní po silové i technické stránce. Je velmi široký – můžete lézt po metrovém šutru, po tisícimetrové stěně, po boulder šutru, po umělé stěně, po skále. A pokud se lezení věnujete v takto široké škále, zažijete neuvěřitelné zážitky. Je to spojené s cestováním, poznáváním nových kultur, a to vše jsou body, pro které lezení miluju tak, jak ho miluju.
O tom, proč lezení miluješ, bychom asi mohli mluvit hodiny. Zkus popsat alespoň jeden důvod, prosím😊.
Při lezení v přírodě mám rád expozici pod nohama. To, že se člověk dostane na místo, kam se moc lidí nedostane a cítí vzduch pod nohama, to je pocit svobody, který mě asi nikdy nepřestane bavit.